Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Prvý náš film s mírovou thematikou líčí hrdinný boj příslušníků československé armády a SNB s banderovskými vrahy i jejich přisluhovači mezi reakčními politiky a kněžími.  Po válce chtěli západní imperialisté dostat banderovské tlupy, složené z bývalých esesáků, do západního Německa, aby tam spolu s ostatními válečnými zločinci sloužili jako jádro budoucí fašistické armády, určené k přepadení Sovětského svazu a lidově demokratických států. Cesta banderovců vedla z Ukrajiny přes Polsko, kde podporováni Mikolajczykem a jeho stranou, vypálili na 5000 vesnic a zavraždili na 50.000 lidí. V roce 1947 byli vytlačeni lidovou armádou z Polska. Vtrhli na naše území a počínali si stejným způsobem jako v Polsku. Ale dík iniciativě KSČ byla prosazena, přes přímý odpor, sabotáž a zradu buržoasních stran, vojenská likvidace banderovců. Vojáci a příslušníci SNB nastoupili proti hordám nepřítele, který byl nebezpečný zkušenostmi v horských bojích a svou krutostí. Naše reakční strany se snažily, podle pokynů z Mnichova, zmařit komunisty těžce vydobytou vojenskou likvidaci líčením banderovců jako "ubohých štvanců" - tímto tvrzením chtěly nahlodat bojovou morálku našich lidí. Tuto propagandu vřele podporovala církevní hierarchie. Na našem území byla současně rozvinuta banderovská špionážní siť, která měla zaručit zprávy o pohybech vojsk, zajistit ve spolupráci se zrádnými kněžími a rekčními stranami podporu obyvatelstva, přísun munice a potravin a opěrné body pro dobu, až se banderovci dostanou z hor do nížiny. Díky bdělosti SNB a STB se podařilo tuto agenturu, skrytou většinou po farách a klášterech, likvidovat. Přesvědčování, za aktivní pomoci uvědomělých soudruhů, rozbilo lživou propagandu reakčních novin, která u některých lidí již zapouštěla kořeny. Boje s banderovci byly těžké a neobešly se beze ztrát, jak na životech vojáků a příslušníků SNB, tak i obyvatelstva. Nakonec byla "akce B" ukončena vítězně: banderovské tlupy byly likvidovány. Naši vojáci a příslušníci SNB dokázali, že lid vedený myšlenkou obrany míru je silný a pevný. Film byl vyroben za spolupráce ministerstva národní obrany a ministerstva národní bezpečnosti. (Filmový přehled)

(více)

Recenze (72)

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Padesátá léta byla peklo. Vše zalil rudý háv a inteligenci vytřídala tupost. Režim se nejen vypořádával s těmi, jejichž odvaha prokázaná doma či na západní frontě mohla spolu s demokratickým smýšlením ohrozit diktaturu jedné strany. Církev byla samozřejmě jedním z logických nepřátel, protože mohla ovlivňovat velkou měrou lid a jeho uvažování a to zejména na venkově. Tento film tepe do církve seč může. Je to totiž právě ona, kdo se snaží Banderovi a jeho ozbrojeným bandám umožnit přechod přes naší republiku do Západního Německoa v ústrety Američanům. Naštěstí tu máme naši skvěle vycvičenou armádu s bratry ze SNB a ti sic s oběťmi tlupám projít znemožní. Film je čistě propagandistickou záležitostí a opravdu zaujme snad jen ukázanou výstrojí a to zejména německou. Taktéž průhledy na hory a kopce ve kterých se štvanice na Banderu odehrává byly krásné a je škoda jak již podotkl i Enšpígl, že to nebylo v barvě... Ačkoliv přestřelky jsou tam četné, divák může v úžase sledovat jak pár českých vojáků ukrytých v hájence odolává přesile banderovců, kteří běhají po nekryté louce kolem (ale nic se jim neděje) ačkoliv sapíky střílejí až se z nich kouří. Nakonec pěkně po rusku jejich velitel Rudolf Deyl ml. do té doby pálící dobře kryt roubenkou z okna, otevře dveře, vyjde na otevřené zápraží a dávkou pokosí banderovce. Samozřejmě jednu při tom hned koupí do prsou.... Takových to scén je tam vícero a jedna z nejstrašnějších je ta, kdy po sobě pálí dvě roty ze samopalů (naši mají dokonce bren) ale nikomu se nic neděje, jen hlína ze zěmě odlétává.... Naši nakonec samozřejmě zvítězí a v závěru zdůrazní bratrství se SSSR... No co chcete od filmu z roku 1951 ? ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Pepa Gébls čumí, jak to Češi umí! A že by herr šéfpropagandista valil očka. Banderovci za podpory západních imperialistů, církve a domácích nepřátel lidově demokratickýho zřízení prchají na Západ, kde vstoupí do nových fašistických jednotek, co chtěj zničit socialistický ráj. Už tomu se musí člověk smát, ale dobře. Doba si to žádala. Jenže ono jde o to jakým způsobem se banda ukrajinských nacionalistů chce na Západ dostat. Čekali by jste skrývání v lese, noční pochody a výběr odlehlých usedlostí pro získání proviantu. Kdepák. Jen ať každej ví, že jsme tady. Vypalování vesnic, střelba po všem co se hýbe a veselé slunečné procházky, aby si mužstvo mohlo prohlídnout krásnou přírodu. Není divu, že mají za chvilku v patách SNB a armádu a dělníci už se taky nechali slyšet, že nehodlají jen tak přihlížet. A tak se strhne spousta bizarních honiček, neskutečných stříleček a heroických výkonů čs. příslušníků v čele s neprůstřelnym Sovákem - jak říkal Brukner ve Vesničce na incident s Drápalíkem: "Aspoň je vidět, jak máme zocelený lidi.". Všechno končí pochopitelně tak jak má s neskutečnou větou na konci. Za padouchy 15% ()

Reklama

S_M_Lomoz 

všechny recenze uživatele

Překrucování a zkreslování dějin. Názorná učebnicová ukázka toho, jak vtlačit lidem do hlavy, že něco, co se stalo, se vlastně stalo poněkud jinak a hlavně z jiného důvodu. Patrně z toho důvodu, že scénář napsali mj. Eduard Fiker a Martin Frič, není tenhle film nejhorší z možných, ale o maličko míň špatný. Hodná Antonie Hegerlíková a zlá Vlasta Chramostová pálící po sobě nemilosrdně ze samopalu, to je zážitek. SE SOVĚTSKOU ARMÁDOU PROTI TĚM, KTEŘÍ BY JE (Banderovce, pozn. SML) SEM CHTĚLI ZAVÉST! ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Film je uvozen květnovými dny roku 1945 a přehlídkou vítězných jednotek, které rozbily plány banderovců probít se za pomoci tlup německých fašistů na "svobodný" západ. Samozřejmě, že jsou v něm některé scény, které snesou přísnější měřítko, co do věrohodnosti, ale z historického hlediska je to film velmi poučný především pro ty, kteří důvěřují dnešnímu výkladu dějin. Na cestě na Západ měli banderovské hordy vytyčeny styčné body a opíraly se především o katolickou církev; odkazuji i na jeden z případů mjr. Zemana. Jak je možné, že je Stepan Bandera v jisté zemi opěvován jako národní hrdina, když cestou k Američanům vraždil a loupil nevinné... ()

ArthasKarfa 

všechny recenze uživatele

Tyhle filmy jsou svým způsobem krásné, ukazují překrásnou českou přírodu a technickou vybavenost našich jednotek po skončení války, rovněž práci SNB, nebo vojska. Velkým mínusem (z dnešního pohledu) je ovšem přílišná politická agitaci, či černobílý pohled na lidi, kteří jsou buď socialistickým ideálem občana nebo sprostým záškodníkem. Mezi všemi vyniká Král Šumavy, kde je právě politické agitace nejméně a proto je film nejlépe hodnocen i s odstupem let. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (3)

  • Stejnojmenný román Eduarda Fikera poprvé vychází souběžně s premiérou filmu v roce 1952. (NinadeL)
  • Natáčanie prebiehalo v Malej Fatre vo Vrátnej doline. Často vidno v pozadí Veľký a Malý Rozsutec. (Milan.Tobik)

Reklama

Reklama